Epidemiologie – nejčastější výskyt ve věku do 4 let, více v pásmech s chladnějším klimatem.
Etiologie – G- kokobacil, který dobře snáží chlad a množí se v něm. Přenos se děje pozřením nedostatečně zpracovaného masa (zejména vepřového), k nákaze je potřeba velmi vysoká infekční dávka (cca 1 milarda mikrobů).
Patogeneze – bakterie napadá terminální ileum, kde může pronikat do hlubších částí střevní stěny a vyvolává zánětlivé až nekrotické změny. Organismus žije uvnitř makrofágů, tělo se proto může bránit specifickou imunitou, do té doby pouze vznikem granulomů.
Klinický obraz – inkubační doba je cca 5 dnů. Vniká horečnatá enterokolitida se stolicí s příměsí krve a hlenu a končí za cca 7 – 10 dnů. Komplikací mlže být vznik reaktivní artritidy a erythema nodosum.
Diagnostika – základem je kultivační vyšetření stolice (nutné speciálnější půdy a průkaz trvá déle). Po 2 – 3 týdnech je možný serologický průkaz (zejména v rámci došetření reaktivní artritidy).
Terapie – základem je hrazení tekutin a minerálů, standardní protiprůjmová opatření a dieta. Antibiotika bývají podávána u těžších případů (fluorochinolony, doxycyklin, cefalosporin III. genrace).
Prevence – nutná důsledná tepelná úprava vepřového masa.