Původce – drobné G- zakřivené a pohyblivé tyčinky s polárně umístěnými bičíky. Odolné teplotě v ledničce (5 °C), kde přežívají několik týdnů ve vodě, mléku a potravinách. Ničí je mráz, vyschnutí, kyselé pH. Nejčastější je C. jejuni (především u drůbeže, viz obr.). 

Epidemiologie – incidence v ČR 1:500/rok. Celosvětově rozšířená zoonóza, 95 % infekcí způsobeno C. jejuni (k vyvolání infekce je potřeba 106 mikrobů v 1 g potravy). Nejčastěji v létě a časném podzimu, u dětí do jednoho roku a poté mezi 15 – 30 lety. Infekce se přenáší alimentárně (nejčastěji nedostatečné uvařené drůbeží maso, mléko a voda), mezilidský přenos je vzácný. Vylučování mikrobů stolicí v rekonvalescenci trvá 2 – 3 týdny. 

Patofyziologie – C. jejuni adheruje ke střevní sliznici pomocí povrchového antigenu (antigen O) a kolonizuje ji s rozvojem zánětu až ulcerací distálního ilea, ale i tlustého střeva, postiženy jsou i mezenteriální uzliny. Mikrobi navíc produkují i termolabilní (cholera-like) toxiny, které aktivují adenylcyklázu. 

Klinický obraz – inkubační doba 2 – 4 dny, poté horečka až 39 °C, únava, bolest hlavy a svalů, do 12 – 24 hodin kolikovité bolesti břicha (často vpravo dole a imitují apendicitidu) s vodnatými stolicemi často s příměsí čerstvé krve. Zvracení je jen zřídka (na rozdíl od salmonelózy). Při laparoskopii mezenteriální lymfadenitidu s intaktním apendixem. Symptomy rychle ustupují (většinou do jednoho týdne). Protrahovaný průběh s relapsy popisován u 10 – 20 % pacientů. 

Komplikace

  • bakteriémie s metastatickým rozsevem infekce u starých a imunosuprimovaných
  • syndrom Guillain-Barré se objevuje zejména u dospělých mužů (podoba O antigenu některých druhů s gangliosidy lidských periferních nervů
  • reaktivní artritida (event. Reiterův syndrom)

Diagnostika – podezření při anamnéze krvavých průjmů s horečkami po požití drůbežího masa. Průkaz na základě kultivace rektálního výtěru.

Terapie – základem je hrazení tekutin a minerálů, při kolikovitých bolestech lze použít spasmolytika.

CAVE Nutné se vyvarovat antimotilikům. 

Antibiotika indikována jen při imunosupresi nebo při krvavých průjmech trvajících déle než týden. Lékem volby makrolidy (klaritromycin, azitromycin), možno i doxycyklin. K fluorchinolononům narůstá rezistence, nelze je proto empiricky podávat.

Prevence – nutná důsledná osobní hygiena a důsledná tepelná úprava drůbežího masa.